Internet

Žijeme v době informační, nebo dezinformační?

Žijeme v době informační, nebo dezinformační?

V dnešní době mají lidé k dispozici nepoměrně více informací, než kdykoliv dříve v historii lidstva. Vděčíme za to především rozšířenosti internetu, který se začal masivně šířit od počátku tohoto tisíciletí. V nynější epoše již má v západním světě přístup k internetu drtivá většina obyvatel, a i mimo západní svět se internet postupně rozšiřuje doslova závratnou rychlostí.
newsletter
Na internetu můžeme vyhledávat nejen zprávy a novinky ze všech možných oblastí lidského života, politikou a bulvárem počínaje, zprávami o nových vědeckých objevech konče. Tím však možnosti, které nám internet poskytuje, ani zdaleka nekončí. Na internetu si dnes můžeme číst i knihy, prohlížet nová čísla časopisů, a díky postupující digitalizaci můžeme prostřednictvím monitorů a obrazovek nahlížet i do archivů, starých rukopisů a původních, třeba i stovky let starých knih.
Všechny tyto výdobytky moderní doby člověku umožňují, aby se prostřednictvím internetu vzdělával takřka v jakékoliv oblasti. Rozšířenost internetu a obrovské množství informací na něm však s sebou přináší i značná úskalí. Jedním z hlavních problémů je nepochybně možnost takřka neomezeného šíření nejrůznějších dezinformací, hoaxů, lží či polopravd. Je to zřejmě nutná daň za to, že si dnes na internetu může téměř každý vyhledat téměř cokoliv. Proto je velmi důležité, aby lidé měli alespoň základy informační gramotnosti a především aby uměli ověřovat zdroje a aby byli při využívání internetu alespoň trochu skeptičtí k informacím, které si přečtou.
newsletter
Dnes je totiž na internetu již tak velké množství informací a webových stránek, že leckomu může činit problém se v tom množství vyznat. Dalo by se říct, že můžeme mluvit o určité „informační přesycenosti“. Je tedy možné konstatovat, že internet je určitě dobrým sluhou, ale může být velmi zlým pánem. Internet nás může, při jeho obezřetném využívání, informačně velmi obohatit a dokonce nás i naučit mnoha novým věcem, avšak zároveň nás také může uvést v omyl, „obelhat nás“ a vyvolat v nás dojem, že je pravdou něco, co jí ve skutečnosti není.

Posted by tinit.cz in Internet
CESNET položil základy českému Internetu již v roce 1993

CESNET položil základy českému Internetu již v roce 1993

Internet byl v roce 1993 teprve rok v provozu, a to pouze na půdě akademické. K němu se váže také pražská metropolitní síť PASNET. Postupně se síť rozšiřovala i na další akademická místa v Česku a na Slovensku, ale Internet pro veřejnost dostupný ještě nebyl.  Bylo to dáno také tím, že společnost Eurotel a jeho divize NexTel měla výhradní (exkluzivní – monopolní) právo na zavádění veřejných datových služeb v naší zemi a nikdo jiný tyto služby (veřejné) nabízet nemohl.  Ovšem divize NexTel v roce 1995 byla odprodána a první připojovatelé k Internetu (provideři – ISP) se u nás začali objevovat již v červenci 1995.
zelená síť
Nejvýznamnějším rokem rozšíření Internetu v České republice byl rok 1996. Nebyl sice ještě tak masový, ale do povědomí se dostával v základní a jednoduché podobě např. jako Seznam.cz Ivo Lukačoviče. Lidé si již mohli číst první příspěvky Ondřeje Neffa na Neviditelném psu. Rok 1996 znamená také první spuštění serveru Jobs.cz.
přihlášení k datům

Kam se poděl Gopher, aneb první webové browsery

V polovině 90. let však neexistoval pouze Internet. Již delší dobu byla v provozu i jiná datová služba s názvem Gopher. Její cíle rozšířit dostupnost informací všem lidem byly ovšem podobné, jaké měl samotný Internet. K tomu Gopher využíval speciální služby, např. vyhledání souboru pomocí FTP v různých datových archivech a používalo se i tzv. fulltext vyhledávání v databázích uživatelů a dokumentů. V té době už existovala jakási obdoba dnešního „chatu“ v reálném čase. Gopher však nutil uživatele pracovat s informacemi poměrně složitě pomocí speciálních aplikací, které nefungovaly tak intuitivně, jako dnešní Internet.
binární země
Tato síť však nebyla použitelná pro svou roztříštěnost a závislost na aplikacích klientů, proto vznikla první společná platforma pro používání těchto služeb, a tím se vlastně zrodily první webové browsery. Uživatel tedy již nebyl nucen znát obtížné ovládací mechanismy vyhledávání informací, které za něj browser zprostředkoval.
První webové prohlížeče pracovaly na stejném principu, jako ty dnešní. Pohyblivý kurzor a kliknutí myší v grafickém rozhraní na obrázek, ikonu, nebo text – to bylo přesně ono, co lidem k masovému používání Internetu otevřelo brány.

Posted by tinit.cz in Internet